Vize etické výchovy

Etická výchova se jako samostatný předmět vyučuje v 16 zemích Evropy. V jednotlivých zemích se liší obsahem a formami zařazení do kurikula a samotné výuky. Proto v rámci obsahové orientace můžeme rozlišit tři přístupy k etické výchově: životně-hermeneutický, eticko-reflexivní a morálně-konativní.

Při koncipování etické výchovy v ČR jsme se přiklonili k prvně jmenovanému: životně-hermeneutickému. Základem tohoto přístupu je žák, kterému pomáháme najít identitu skrze jeho zkušenosti a osobní zážitek. Žák svoji zkušenost reflektuje a hledá to, co mu může napomoci v jeho seberozvoji. Důležitou částí přístupu je rozvíjení sociálních dovedností.

Vzhledem k problémům moderní doby a k faktu, že morální ctnosti jsou spíše součástí skrytého kurikula předmětu, se jeví vhodným Etickou výchovu zejména v posledních ročnících ZŠ a na středních školách rozšířit ještě o druhý přístup: eticko-reflexivní. Základem tohoto přístupu je formovaní mravního usuzování. Toto pojetí je založeno na etice jako filozofické disciplíně.

Existují rovněž dva přístupy k formě zařazení etické výchovy do kurikula škol. První koncepce mluví o kurikulu, které bude prostupovat všemi předměty. Z této koncepce vychází i zpracování etické výchovy v průřezovém tématu Osobnostní a sociální výchova v českých Rámcových vzdělávacích programech. Druhá koncepce mluví o zařazení etické výchovy jako samostatného předmětu. Z této koncepce vychází pojetí etické výchovy jako doplňujícího vzdělávacího oboru. Zkušenosti ukazují, že obě koncepce se mohou velmi vhodně doplňovat.