Evaluace etické výchovy

 

Odborné studie s tématem Etická výchova:

Mgr. David Vaněk, PhD. – Rozvoj prosociálního chování u žáků II. stupně ZŠ v kontextu Etické výchovy

Ke stažení zde: http://is.muni.cz/th/21210/fss_d/

PhDr. Pavel Motyčka, PhD. – Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v ČR

Ke stažení zde: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93244/

 

Výsledky evaluačních aktivit:

Během evaluace, která probíhala na Slovensku v rámci povinně volitelných hodin Etické výchovy na základě dotazování učitelů, se došlo k následujícím zjištěním:

  • Žáci získali většinou důvěru k učiteli etické výchovy a dokázali se svěřit se svými problémy.
  • Změnilo se chování žáků při výuce etické výchovy: ubylo sporů a hádek, zvýšila se disciplinovanost žáků.
  • Žáci se naučili respektovat vzájemné odlišnosti.
  • Výuka etické výchovy učitelé i žáci prožívají i jako příjemný zážitek, který přináší osvěžení a odpočinek.
  • Díky etické výchově se podařilo vyřešit několik složitých výchovných případů.

Evaluace se tak začíná rozvíjet i v České republice. Během experimentu, který se uskutečnil ve školním roce 2011/2012 v Olomouckém kraji jsme dospěli k závěrům, které jsme shrnuli do následující zprávy:

Co se týče konkrétních výsledků můžeme se domnívat, že experiment prokázal, že v experimentální skupině došlo k rozvoji žádoucích proměnných ve větší míře než v kontrolní skupině. Vyplývá to především z hodnot získaných z dotazníků pro žáky a pro učitele. Je logické, že se nejedná o všechny ukazatele, ale výsledky se i přesto jeví jako zajímavé. Učitelé v experimentální skupině v posttestu oproti pretestu vidí u svých žáků poměrně významně daleko větší tendence brát v úvahu pocity druhých lidí, dobrovolně pomáhat druhým, uvážlivě rozvažovat svoje činy a přiřazovat patřičnou důležitost jednotlivým skutkům. Významněji, ale s menším rozdílem oproti kontrolní skupině pak učitelé v experimentální skupině uvádí, že žáci začali ochotněji půjčovat, pomáhat druhým (především v situacích, když je druhým ubližováno), zvýšila se kamarádskost a žáci se stali laskavější k mladším.

Co se týče emoční sféry, kterou jsme mapovali pomocí dotazníku O tvých pocitech, došlo k posunu hodnot mezi pretestem a posttestem očekávaným směrem ve významnější míře oproti kontrolní skupině v 16 položkách ze 20. Žáci v experimentální skupině (na rozdíl od kontrolní) uvádí, že jim za rok experimentu významně vzrostla sebedůvěra, jsou více vyrovnaní, méně jim škola dělá starosti a lépe se rozhodují.

V dotazníku O tvých spolužácích jsme výraznější posun očekávaným směrem nezaznamenali. Žáci z experimentální supiny uvedli o svých spolužácích (na rozdíl od kontrolní skupiny), že za rok experimentu si mezi sebou více věří, více se sdělují a poskytují si oporu.

Co se týče výsledků dotazníku CES, který mapuje třídní klima, můžeme se opět na základě dosažených skóre domnívat, že v experimentální skupině oproti kontrolní skupině došlo k výraznějšímu zlepšení třídního klimatu. Žáci po roce uvádějí, že se ve třídě více snaží, že jsou více motivovaní, soustředění, a že dávají více pozor. Hodina je podle nich lépe organizovaná a je tam více klid pro práci. Zajímavé je, že žáci uvádí, že za rok narostl prostor pro flinkání, a že učitel nevysvětluje tolik pravidla jako na začátku. Obecně se ovšem dá domnívat, že během experimentu narostla motivace žáků a rovněž vnímaná organizovanost výuky.